|
|
Budování zpravodajské informační sítě v letech 1914-1918 na příkladu listů "Československá samostatnost" a "La Nation Tchéque"
Neuwerthová, Kristýna ; Cebe, Jan (vedoucí práce) ; Köpplová, Barbara (oponent)
Diplomová práce se zabývá tématem budování zahraniční zpravodajské sítě a její činnosti za první světové války (1914-1918) na příkladu listů Československá samostatnost a La Nation Tchéque. V úvodu práce jsou zmapovány kroky Tomáše Garrigua Masaryka po jeho emigraci v roce 1914. Masaryk byl ústřední postavou celé zahraniční akce, práce se ale zabývá i dalšími představiteli zahraničního odboje, kterými byli například Lev Sychrava, jenž měl vydávání listu Československá samostatnost po celou dobu na starosti, nebo Ernest Denis, který spolu s Edvardem Benešem redigovali list La Nation Tchéque. Práce se opírá především o archivní prameny se zvláštním zřetelem na fond Redakce Československá samostatnost a La Nation Tchéque, který je uložen ve Vojenském historickém archivu. Tento fond obsahuje korespondenci obou redakcí, koncepty článků pro oba listy a další pomocné materiály, ze kterých se utvářel obsah obou listů. Obsah celého fondu je v práci postupně odhalován. V závěru práce je zpracována případová studie na téma propagandy československé věci v obsahu Československé samostatnosti na příkladu konkrétní události, kterou je Manifest českých spisovatelů z května 1917 a následující Prohlášení Českého svazu na Říšské radě.
|
|
|
Československý zahraniční odboj v roce 1918 z perspektivy realistické teorie
Mojžíš, Michal ; Soukup, Jaromír (vedoucí práce) ; Kučera, Tomáš (oponent)
Cílem této bakalářská práce je objasnit úlohu, kterou sehrály jednotky československých legií při uznání Československého zahraničního odboje ze strany dohodových mocností. Pro formulaci hypotézy byly v této práci použity postuláty klasického realismu podle H. Morgenthaua, jež zdůrazňují klíčovou roli vojenské síly při posuzování relevance mezinárodně-politických aktérů. Proto bude v empirické části práce nejdříve vyložen vývoj vojenských jednotek, které vznikaly bezprostředně po vypuknutí války z iniciativy českých a slovenských krajanů v zahraničí. Politické vedení zahraniční akce se po sporech o cíle a prostředky odboje zformovalo až v roce 1916 do Československé národní rady. Dohodové mocnosti nicméně měly až do poloviny roku 1918 zájem na zachování Rakousko-Uherska, které považovaly za důležitého činitele systému rovnováhy moci ve střední Evropě. Zlom v jejich uvažování nastal až v souvislosti s ozbrojeným vystoupením čs. legií v Rusku proti bolševické vládě v květnu 1918. Jak ukázal můj výzkum, právě ovládnutí velké části Sibiře a Transsibiřské magistrály československým vojskem představovalo rozhodující faktor v bezprecedentním uznání Československé národní rady, jako vlády dosud neexistujícího československého státu.
|
|
|
Přijímání vojáků Wehrmachtu do československé zahraniční armády na Západě během 2. světové války
Neminář, Jiří ; Čechurová, Jana (vedoucí práce) ; Šedivý, Ivan (oponent)
Práce se zabývá přijímáním německých zajatců, bývalých vojáků Wehrmachtu, do československé zahraniční armády na Západě. Na základě studia široké škály pramenů především vojenské provenience ukazuje průběh náboru se všemi jeho proměnami a specifiky typickými pro lokality, kde se odehrával. Práce zároveň hledá odpovědi na otázky stran prověřovací praxe německých zajatců. Do jaké míry se odrazil normativ směrnic do reality náboru, jaké stylizační prostředky zajatci používali a jak byli hodnoceni oficiálními československými místy i prostými důstojníky. Výsledná mozaika by pak měla ukázat, že nábor bývalých německých vojáků byl nevyhnutelnou záležitostí nutnou pro doplňování československé branné moci. Samotné prověřování pak představovalo velmi pečlivý a přísný proces, jehož snahou bylo zamezit vstupu jakýchkoliv potenciálně nebezpečných či nespolehlivých osob, což se až na několik výjimek dařilo.
|
|
|
T. G. Masaryk a E. Beneš. Přátelství v dobách světové války
BUCHTOVÁ, Martina
Cílem bakalářské práce je analyzovat přátelství dvou mužů, Tomáše Garrigua Masaryka a Edvarda Beneše, v období první světové války, kteří během této doby spolupracovali. Založili zahraniční odboj a dovedli Čechy ke konečnému vytvoření samostatného československého státu. Bakalářská práce je rozdělena do třech kapitol. První a druhá kapitola se věnuje životopisům obou politiků, do roku 1914. Ve třetí kapitole je popisována korespondence mezi oběma muži, jejich značný věkový rozdíl a také vznik zahraničního odboje. V poslední, třetí kapitole je analyzováno přátelství a spolupráce mezi T. G. Masarykem a E. Benešem, jejich rozhovory, které senetýkaly pouze jejich přátelství, ale i pracovních záležitostí.
|
host ::
RSS.